Novinky

V těchto dnech je hodně slyšet o světové finanční krizi. Zároveň však probíhá i další krize, která postihuje mnohem více lidí. Hovořím o potravinové krizi. V posledních několika letech se ceny pšenice, kukuřice, rýže a dalších základních plodin zdvojnásobily nebo ztrojnásobily, přičemž valná část tohoto růstu byla zaznamenána v posledních několika měsících. Vysoké ceny děsí i relativně zámožné Američany, avšak skutečně ničivé dopady mají v chudých zemích, kde potraviny mnohdy představují více než polovinu celkových výdajů domácností. Ve světě už rostoucí ceny potravin vyvolaly výtržnosti. Země produkující potraviny, od Ukrajiny po Argentinu, omezují vývoz ve snaze ochránit domácí spotřebitele, což vede k rozhořčeným protestům farmářů - a ještě více to zhoršuje situaci v zemích, které potřebují potraviny dovážet. Jak se to stalo? Odpověď zní: jde o kombinaci dlouhodobých trendů, smůly - a špatné politiky. Začněme u věcí, za které nikdo nemůže. Číňan, nový masomil Za prvé je tu nástup masomilných Číňanů - tedy rostoucí počet lidí v rozvíjejících se ekonomikách, kteří jsou vůbec poprvé natolik bohatí, aby se mohli začít stravovat podobně jako lidé ze Západu. A protože k vyprodukování kusu hovězího masa s nutriční hodnotou 100 kalorií je zapotřebí krmiva v hodnotě 700 kalorií, zvyšuje tato změna stravování celkovou poptávku po obilninách. Za druhé je zde cena ropy. Moderní zemědělství je nesmírně energeticky náročné: výroba hnojiv, provoz traktorů a v neposlední řadě i doprava zemědělských produktů k zákazníkům spotřebují spoustu energie. A vzhledem k tomu, že cena ropy se setrvale pohybuje nad hranicí 100 dolarů za barel, staly se energetické náklady významnou složkou ženoucí zemědělské náklady vzhůru. Za třetí postihla klíčové pěstitelské oblasti vlna špatného počasí. Zejména Austrálie, která je za normálních okolností druhým největším vývozcem pšenice na světě, trpí úmorným suchem. Budiž, řekl jsem, že za tyto faktory podílející se na potravinové krizi nikdo nemůže, ale není to tak docela pravda. Za zbytek může Bush Vzestup Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik je hlavní silou ženoucí vzhůru ceny ropy, avšak invaze do Iráku - o níž její stoupenci slibovali, že povede k levné ropě - zároveň snížila produkci ropy pod úroveň, které by bylo jinak dosaženo. A špatné počasí, zejména australské sucho, pravděpodobně souvisí s klimatickými změnami. Jistou část zodpovědnosti za nedostatek potravin tudíž nesou i politici a vlády, kteří stáli v cestě řešení otázky skleníkových plynů. Podvod s etanolem Dopady špatné politiky jsou však nejpatrnější na rozmachu "démona" etanolu a dalších biopaliv. Dotovaná přeměna plodin v paliva měla podpořit energetickou nezávislost a napomoci k omezení globálního oteplování. Tento slib však byl "podfukem", jak bez obalu napsal časopis Time. Zejména to platí o etanolu kukuřičném: i při nejoptimističtějších odhadech je k výrobě jednoho litru etanolu z kukuřice zapotřebí většiny energie v tomto litru obsažené. Zároveň se ukazuje, že i zdánlivě "dobrá" politika biopaliv, například využívání etanolu z cukrové třtiny v Brazílii, urychluje tempo klimatických změn, neboť podporuje odlesňování. Půda využitá k pěstování plodin pro biopaliva navíc není k dispozici pro pěstování potravin, takže dotace na biopaliva představují významný faktor potravinové krize. Lze to říci i takto: lidé v Africe hladovějí, aby mohli američtí politici získávat hlasy ve farmářských státech USA. A je tu ještě jedna věc: důvodem, proč se potravinová krize stala tak rychle tolik hlubokou, je skutečnost, že významní hráči na trhu s obilninami podlehli uspokojení. Vlády i soukromí obchodníci s obilím udržovali za normálních dob velké zásoby pro případ, že by špatná úroda způsobila náhlý nedostatek obilí. Postupem let však umožnili, aby se tyto preventivní zásoby scvrkly - všichni totiž začali věřit, že země postižené neúrodou mohou vždy potřebné potraviny dovézt. Levná doba skončila Co bychom s tím měli udělat? Nejbezprostřednější potřebou je větší pomoc lidem v nouzi: Světový potravinový program Organizace spojených národů zveřejnil zoufalou prosbu o více prostředků. Kromě toho potřebujeme zakročit proti biopalivům, která se ukázala jako strašlivý omyl. Není však jasné, kolik toho udělat lze. Levné potraviny podobně jako levná ropa jsou možná věcí minulosti. Zdroj: HN

Vliv nízkých teplot na rostliny Jaký vliv má střídání nízkých a vysokých teplot v jarním období na rostliny a živočichy? Podle botanika, profesora Ladislava Havla z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně je pro rostliny nejdůležitější teplota. „V jarních měsících reagují rostliny na teplotní poměry. Spouštěcím mechanismem však není momentální teplota, ale spíše součet teplot za určité období. Tato reakce je výrazně druhově závislá. To znamená, že některý rostlinný druh potřebuje více, jiný méně. Jarním rostlinám může uškodit především mráz. Větší pravděpodobnost poškození nastává při prudkém poklesu teplot, při pozvoleném poklesu se rostlina dokáže přizpůsobit. Roli v tomto směru hraje opět druh rostliny. Nezanedbatelný vliv má i její vývojové stadium, klíčící rostlina bývá citlivější. Úlohu hraje i část rostliny - květy některých druhů (ovocné stromy) jsou na mráz velmi citlivé. Sníh naopak působí jako izolace." Také v živočišné říši začalo jaro letos dříve. Na rozdíl od rostlin jsou živočichové přizpůsobivější. „Pro většinu je signálem jara teplota a délka světelného dne. Živočichové jsou schopni se změnám počasí přizpůsobit a jaro pro ně začne ne podle data v kalendáři, ale teprve tehdy, až jsou podmínky příznivé. Mezi posly jara patří z ptáků skřivan polní - ten musí na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout a dále například čejka chocholatá - druh, který je řazen mezi nejvíce ubývající u nás. Z motýlů jsou to přezimující dospělci baboček - vzácná je babočka jilmová. Při teplotách nad deset stupňů Celsia vylétá žluťásek řešetlákový a je první ozdobou jarní přírody,“ doplnila svého kolegu Ing. Marie Borkovcová z MZLU v Brně. info Biom

Oteplování klimatu a vyšší srážky zvyšují aktivitu půdního edafonu. Stoupající teploty a srážky v zimním období způsobují vyšší aktivitu půdního edafonu na podzim a v zimě. Důsledkem je mineralizace většího množství dusíku. Část tohoto mineralizovaného dusíku se však až do jara vyplavuje srážkami do podzemních vod. S vyšší aktivitou mikroorganismů v půdě stoupá také půdní dýchání. To znamená, že půda uhlík odevzdává, místo aby ho ukládala. Na zemědělsky využívaných půdách by tak mohlo do roku 2100 dojít k ztrátám 20 až 30 % organického uhlíku, v extrémních případech mohou ztráty dosáhnout až 60 %. Přitom platí, že čím je vlhkost a obsah uhlíku v půdě vyšší, tím je také vyšší ztráta uhlíku. Dosud však ještě nebylo objasněno, jestli se půdní organismy po několika letech nepřizpůsobí a sníží svou mineralizační a respirační aktivitu na původní úroveň. Do té doby se již ale část půdního uhlíku dostane jako skleníkový plyn oxid uhličitý do atmosféry. Top Agrar, 2008, č. 3, s. 26–28 Zdroj. Agronavigátor

Varianta rzi travní Ug99 napadla po Jemenu také Írán, FAO vyzývá další potenciálně ohrožené země k nejvyšší bdělosti. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) varuje před rozšířením rzi travní, která je schopná zničit celé porosty pšenice. Primitivní stopkovýtrusá houba Puccinia graminis (rez travní), která se původně vyskytovala ve východní Africe a v Jemenu, expandovala do významných oblastí pěstování pšenice v Íránu. Rez travní patří k závažným škůdcům polí. Napadá stébla, na nichž vytváří typické narezlé skvrny. Rez čerpá ze stébla živiny a narušuje jeho pletiva. Ztráty na výnosech se u napadených porostů pohybují od 40 % výše. Země na východ od Íránu jako je Afghánistán, Indie, Pákistán, Turkmenistán, Uzbekistán a Kazachstán jsou ohroženy nejvíce a je nutné, aby byly maximálně obezřetné. Odhadem existuje přibližně 80 odrůd pšenice, pěstovaných v Asii a Africe, které jsou náchylné na napadení touto parazitickou houbou. Spóry jsou schopné pomocí větrů překonat velké vzdálenosti. Potvrzení výskytu rzi v Íránu vzbudilo podle ředitele pro oblast rostlinné výroby a ochrany rostlin FAO Shivaji Pandeye velké obavy. Rez se velmi rychle šíří a může v současné době v ohrožených zemích výrazně ovlivnit produkci pšenice. Podle FAO byl poprvé popsán výskyt nového kmene rzi travní v roce 1999 v Ugandě, proto nese označení Ug99. Škůdce se nejdříve rozšířil do Keni a Etiopie. V uplynulém roce poprvé napadl také porosty pšenice v Jemenu. Tamní škůdce Ug99 bývá virulentnější než tomu bylo ve východní Africe. V Keni a Etiopii způsobil výskyt této parazitické houby na úrodě pšenice v uplynulém roce významné ztráty. FAO warnt vor neuem Rostpilz beim Weizen. [cit. 2008-03-19], http://www.animal-health-online.de/lme/2008/03/10/fao-warnt-vor-neuem-rostpilz-beim-weizen/ Zdroj: Agronavigátor

Prognóza ohrožení množitelských porostů brambor náletem mšic v sezóně 2008 Zpráva SRS V porostech brambor žije a rozmnožuje se několik desítek druhů mšic, ale jen dva druhy se vyskytují ve větším počtu. Je to mšice broskvoňová ( Myzus persicae ) a mšice řešetláková ( Aphis nasturtii ). Kromě těchto „bramborových mšic“ nalétává do porostů brambor celá řada „ostatních“ druhů mšic, které zde při přeletech provádí zkusmé sání bez dalšího rozmnožování. V naších podmínkách jsou to především kyjatky hrachové ( Acyrthosophon pisum ), mšice slívové ( Brachycaudus helichrysi ), mšice chmelové ( Phorodon humuli ) a mšice střemchové ( Rhopalosiphum padi ). Obě skupiny jsou pro množitelské porosty brambor stejně nebezpečné, protože svým sáním přenášejí kromě viru X ( PVX ) všechny hospodářsky významné virové choroby bramboru. Do porostů brambor mšice nalétávají od počátku vzcházení. Intenzita přeletu úzce souvisí s množstvím mšic na primárních a sekundárních hostitelských rostlinách. Jak silný přelet lze očekávat u „bramborových“ a „ostatních mšic“ na jaře roku 2008 U mšice broskvoňové, která patří k nejefektivnějším přenašečům viru svinutky (PLRV) a viru Y (PVY) lze po silně nadprůměrné podzimní migraci v roce 2007 a mírné zimě, kdy teploty neklesly pod - 10 °C očekávat, že se tato mšice objeví ve vzduchu velmi brzy ( anholocyklická populace ) a ve větším počtu. Tento stav může znamenat, že při nedodržení semenářské agrotechniky budou porosty stejně jako v roce 2007 vážně ohroženy těžkými virovými chorobami ( PVY, PAV a PLRV ). U mšice řešetlákové naopak silná jarní migrace nehrozí, protože tato mšice nemá v posledních letech na území ČR početnější populace. Také u některých ostatních druhů mšic, které nalétávají do porostů brambor, ale zde nesídlí, lze očekávat v jarním období časnější a intenzivnější přelet. Z výsledků našeho monitorování lze tento intenzivnější přelet očekávat u kyjatky hrachové ( Acyrthosophon pisum ), mšic rodu Aphis , mšice chmelové ( Phorodon humuli ), mšice střemchové ( Rhopalosiphum padi ) a kyjatky osenní ( Sitobion avenae ). Tyto mšice se tak mohou stejně jako v roce 2007 významně podílet na časném a intenzivním šíření neperzistentních virových chorob jako viru Y ( PVY ), A viru ( PVA ), M viru ( PVM ) a S viru ( PVS ). Tato pozitivní prognóza časného a silného přeletu mšic v jarním období může při množení sadby znamenat, že rok 2008 bude stejně jako dva předchozí roky rokem silně infekčním, kdy nálety mšic ohrožovaly porosty brambor už od počátku vzcházení a způsobily výrazné zhoršení kvality sadby. V praxi to bude znamenat, že už od počátku vzcházení množitelských ploch brambor bude do porostů nalétávat široká paleta mšic podílejících se na přenosu neperzistentních i perzistentních viróz. Při ochraně proti neperzistentním virům ( PVY, PVA, PVM ) nevystačíme jen s bojem proti přenašečům – mšicím, mnohem důležitější jsou preventivní ochranná opatření. Na prvním místě je důsledná ochrana množitelských ploch před zdroji virových infekcí. Čím větší bude vzdálenost množitelských porostů od ostatních porostů, tím menší bude riziko zavlečení virových chorob. Důležitá budou také likvidace zdrojů viróz uvnitř honu. Negativní selekce musí být zahájena už při prvních příznacích virových chorob ( od 15 – 20 cm ), protože jedině tehdy se zabrání dalšímu šíření virových chorob v porostu. Selekce je třeba opakovat nejméně 3x. Mnohem jednoduší a efektivnější je ochrana proti perzistentnímu viru svinutky ( PLRV ), kde je ochrana množitelských porostů postavena na důsledném chemickém hubení mšic. Stejně jako u negativních výběrů, je třeba první ošetření insekticidem uskutečnit včas – tj. ihned po signalizaci náletu okřídlených „bramborových mšic“ do žlutých misek nebo podle prvních úlovků mšic v sacích pastech. V praxi to znamená, že insekticidní clonu vytvoříme již při vzejití nejméně 50% brambor ( u sadby nemořené insekticidem ). U sadby ošetřené granulovaným insekticidem, insekticidní clonu nasadíme při objevení bezkřídlých mšic ( výška porostu kolem 10 cm). Pro první postřik vybereme insekticidy s rychlým iniciálním účinkem a dlouhou dobou účinnosti. Pod insekticidní clonou držíme množitelské porosty až do desikace. Termíny dalších 2 - 4 ošetření lze upřesnit podle aktuálních informací o výskytu mšic, které můžete od 1. dubna 2008 průběžně sledovat na webových stránkách Státní rostlinolékařské správy www.srs..cz ( Aphid Bulletin ). Ing. Antonín Köhler Státní rostlinolékařská správa Zdroj. Agronavigátor