smíšený med nektarový 0.5kg

český med z českých luk a lesů na váš stůl

                                             Vznik medu
Vznik medu
Med vzniká činností včel dělnic rodu Apis (včela), které v přírodě vyhledávají sladké šťávy produkované rostlinami či stejnokřídlým hmyzem. Včely jsou na těchto sladkých šťávách závislé a jsou pro ně jedním z hlavních zdrojů živin. Na zimu si z nich vytvářejí zásoby ve formě medu, který je pro ně v tomto období jediným zdrojem potravy..

Sladké šťávy jsou sekrety květních orgánů rostlin, které se odborně nazývají nektárie. Proto také těmto šťávám říkáme nektar. Jen výjimečně se nektaria vyskytují i mimo květ, například na řapících listů rostlin (tzv. mimokvětní nektaria, např. u vikve, slunečnice aj.). Rostliny tyto látky vylučují s cílem přilákat opylující hmyz (opylovatele), především včely, které při kontaktu svého těla s reprodukčními orgány květu způsobí jejich opylení. Opylovatel je pak odměněn sladkým nektarem, který vedle ovocného a hroznového cukru může obsahovat též malá množství řepného cukru a řadu stopových látek, které se vylučují z nektarií.U některých léčivek přecházejí do nektaru zčásti i jejich léčivé substance, které se pak tudíž stávají součástí i následného produktu - medu. Medy vznikající z nektaru jsou medy květové (nektarové) a bývají obvykle světlé barvy a až na výjimky rychle krystalizují.

Sladké šťávy produkované stejnokřídlým hmyzem se označují názvem medovice (někdy také spadek, medná rosa či archaickým českým slovem páď). Tento hmyz nazýváme souborným názvem producenti medovice (mšice, mery a červci). Živí se šťávami, které proudí v lýku rostlin (míza) a které získávají tak, že pomocí svých bodavě savých orgánů pronikají do vodivých svazků rostlin a šťávu odčerpávají. Odsátá tekutina pak proudí do jejich jícnového orgánu – filtrační komory, kde se část látek přefiltruje a odchází nejkratší cestou z těla ven jako medovice. Takto jsou odfiltrovány přebytečné cukry, voda a minerální látky, případně aminokyseliny. Medovice je tedy dalším zdrojem sladkých šťáv, které včely sbírají na povrchu rostlin, nejčastěji stromů a keřů, listnatých i jehličnatých. Z medovice vzniká většinou tmavý med, tzv. medovicový, laiky označovaný za lesní, i když víme, že ne vždy vzniká v lese. Pokud včely současně s medovicí sbírají také nektar, vznikají chuťově velmi zajímavé medy smíšené.

Všechny včelí produkty vznikají koordinovanou činností včelstva jako jednotného pospolitého celku, jehož jedinci žijí vyspělým sociálním způsobem života. Konkrétně vznik medu je velmi složitý proces, závislý na včelstvu jako celku – jedna včela nemůže z nasátého nektaru či medovice sama med vytvořit. Tím se liší včelí produkty například od mléka, které je produktem mléčné žlázy v zásadě plně ovládané samotným jedincem bez účasti ostatních členů stáda.

Poté, co včelí dělnice, tak zvané létavky, posbírají nektar či medovici, vrátí se do úlu, kde sesbíranou sladinu předají úlovým včelám. Tím jejich úkol končí. Cesta donesené sladiny k medu tím ale naopak sotva začíná. Sladina se v úlu stává součástí potravního řetězce a je spolknuta a znovu předávána dál ještě několikrát, než může být jako řídký med uložena do buňky plástu. Avšak to už se v ní naplno rozběhl složitý chemicko-fyzikální proces, který lze rozložit na tři součásti:

a) obohacení sladiny (nektar a medovice) o látky pocházející ze žláz včel dělnic
- enzymy štěpící cukry,
- aminokyseliny,
- a další látky ve stopovém množství – tuky, vitamíny skup. B

b) biochemické změny
- štěpení disacharidů a vyšších cukrů na monosacharidy a nižší cukry

c) fyzikální změny
- zahuštění odpařením přebytků vody

Proces zahuštění je nutný k vytvoření vysokého osmotického tlaku (fyziologického sucha) v medu tak, aby bylo zabráněno množení mikroorganismů. Takto je med konzervován na neomezeně dlouhou dobu. K zahuštění dochází aktivně i pasivně. Aktivně včely zahušťují sladinu tak, že ji střídavě vyvrhují z medného volátka na sosák a zpět nasávají. Pasivně se voda ze sladiny odpařuje ve včelích plástech, kam ji včely ukládají zejména při mohutném přívalu sladiny (silné snůšce). Teprve po patřičném zahuštění vzniká hotový med, který je včelami umísťován do horních částí včelího hnízda nad plod – medníku. Buňky plástů jsou plněny až po okraj a zavíčkovány voskovými víčky, které jej chrání až do doby medobraní. Med i pod voskovými víčky dále zraje, protože v něm probíhají enzymatické procesy.

Přestože proces tvorby medu je velmi složitý, může včelstvo díky vysokému počtu dělnic nasbírat denně při běžné snůšce 1–2 kg nektaru či medovice, při vysoké snůšce až 10 kg a poměrně rychle jej zpracovat na med.

Není med jako med
Med je složen z velké části (cca 70 %) z jednoduchých cukrů. Ty bez jakékoliv předchozí proměny přecházejí po konzumaci ze žaludku do střeva a z povrchu sliznice se vstřebávají do krve. Krevním oběhem se dostávají do všech tkání těla, zvláště svalů a jater, kde se při nadbytku ukládají jako glykogen (živočišný škrob, polysacharid). Při velké spotřebě (námaze) se glykogen z jater a svalové tkáně opět uvolňuje jako hroznový cukr. Nedostatek glykogenu se projevuje např. únavou a tu lze velmi rychle odstranit glycidovou stravou, z které nejjednodušší, nejvydatnější a přímo stravitelný je pouze med. Dostatečný obsah jaterního glykogenu umožňuje krýt energetickou potřebu ostatních tkání glukózou a tím brzdí odbourávání bílkovin. Med obsahuje mimo jiné glukózu, fruktózu, enzymy, vitamíny, minerálie, organické kyseliny, aminokyseliny, hormonální látky a vonné látky.

Med může být používán v nezměněném stavu jako výborná konzervační surovina pro ostatní včelí produkty a jiné přírodní látky (rostlinné plody, kořeny). Tím vznikají různé druhy potravinových doplňků. Působí nejen jako konzervant, ale svými účinky násobí vlastnosti ostatních produktů.

Chuť a kvalita medu záleží stejně jako u vína na počasí v tom kterém roce. Kvalita tedy záleží na ročníku, místu sběru, roční době odběru, nadmořské výšce umístění úlů a příslušné vegetace a hlavně na pečlivé práci včelaře.

V každém případě doporučujeme kupovat med pouze u zkušeného včelaře. Česko má totiž pro výrobu medu v porovnání s jinými zeměmi mnohem přísnější normy. Pozor při nákupu medu v obchodech, zvláště u medu z dovozu. Při kontrole totiž inspektoři zjistili, že asi dvě třetiny importovaného medu v českých obchodech obsahují nepovolené látky nebo stopové zbytky antibiotik.

Včelí produkty
Kromě medu produkují včely celou řadu vedlejších produktů, z nichž každý má své nezaměnitelné místo a použití v životě člověka.

Propolis
Je výpotkem pupenů kůry (rostlinné pryskyřice), který včely zpracovávají a používají v úlu k čištění a jakési dezinfekci. Rovněž s ním tmelí netěsnosti, spáry a podobně. Propolis má mimo jiné protizánětlivé a analgetické účinky, ničí bakterie, bacily a viry, tlumí účinek z ozáření a podporuje hojení ran a regeneraci buněk.

Mateří kašička
Je výměšek hltanových žláz včely medonosné. Jako potravu ji dostávají larvy do stáří 3 dnů a pak pouze larvy, ze kterých se vylíhne matka, a samozřejmě včela matka, která ji dostává po celý život, což jí zajišťuje plodnost a dlouhověkost. Mateří kašička obsahuje mimo jiné minerální látky, tuky, cukry, puriny, aminokyseliny a peptidy, bílkoviny, hormony a vitamíny.

Pyl
Je velmi cenným produktem. Obsahuje množství bílkovin, železa, kalcia a fosforu. Dále obsahuje draslík, hořčík, chlor, měď, kobalt, křemík, sodík, nenasycené mastné kyseliny, aminokyseliny, vitamíny B6 (udržuje pokožku a sliznice zdravé, podporuje růst vlasů, podílí se na tvorbě pigmentu pokožky a krvinek), H (udržuje prostupnost cév) a F (nedostatek vyvolává nechutenství). Pyl je třeba skladovat v absolutním suchu. Můžeme jej rovněž uchovávat v mrazničce nebo jej namíchat do medu. Jinak snadno vlhne a plesniví.
Pyl je vhodný na snížení tlaku, snížení hladiny cholesterolu v krvi, podporuje tvorbu červených krvinek, stavbu kostí, zubů a nervů, upravuje činnost střev, užívá se při a proti onemocnění prostaty, zánětech horních cest dýchacích, nervových onemocnění, poruchách trávení apod. Je to vynikající pramen energie nejen v zimě a na jaře.

Jed
Včelí jed je produktem jedotvorné žlázy dělnic a včely k jeho tvorbě potřebují bílkovinnou stravu. Dokážou však do jedu převést i zplodiny vzniklé při invertování nektaru. Jed vytváří i včelí matka, ale používá jej jen při souboji s jinou matkou.

Jed tvoří přibližně 65 % vody, 27 % bílkovin a zbytek připadá na ostatní látky. Jed nemá stálé chemické složení, je to bezbarvá příjemně vonící látka. Včelí jed působí na nervovou soustavu, snižuje krevní tlak, rozkládá červené krvinky, způsobuje šok a horečkovitý stav. V místě, kde do těla proniklo včelí žihadlo, za pocitu ostré bolesti vzniká otok a u citlivých osob vyrážka a bezvědomí.

Pomoc spočívá v odstranění žihadla odrýpnutím nehtem, na ránu se aplikuje mýdlo nebo cibule. Alergici potřebují okamžitou zdravotnickou pomoc. Jsou zaznamenány případy, kdy včela žihadlem zasáhla přímo cévu jinak odolného včelaře. I ten pak upadne do kratšího bezvědomí. Tvorem, který je však na účinky včelí jedu nejcitlivější, jsou samotné včely a na rozdíl od útoku na savce může včela bez obtíží své žihadlo z chitinového krunýře opět vytáhnout a mnohonásobně použít.

Když včely snášejí nektar z ekologicky postižené oblasti (například ze skládky odpadů), je jejich med stejně „čistý“ jako každý jiný, ale škodliviny se koncentrují v jedu.

Vosk
Včelí vosk je produktem vzešlým z včelího úlu, konkrétně z úlu jakéhokoliv druhu včely medonosné. Vosk je vylučován mladými včelami ve formě nepatrných šupinek. Tyto šupinky se tvoří žlázami 12- až 17denní včelí dělnice na spodní straně zadečku.

Včela medonosná používá vosk ke stavbě jednotlivých buněk včelích pláství, v nichž vychovává larvy a uchovává se med a pyl. Aby mohly včely tvořit vosk, musí být teplota prostředí v úlu mezi 33 a 36 °C. Včely musí zkonzumovat med o přibližně osmkrát větší hmotnosti, než je hmotnost vyprodukovaného vosku. Odhaduje se, že na každý 1 kg vosku musí včely absolvovat asi 530 000 km letu.

Barva vosku se může různit v závislosti na druhu a rozmanitosti rostlin navštěvovaných včelami — od skoro bílé až po hnědavou, nejčastěji jde však o odstín žluté.

Doba kvetení: 0
Čeleď: 0
Účinné látky: 0

Konzervace

ve sklenici

Zajímavosti

květový med smíšený získal Zlatou medaili v soutěži Český med za medobraní v roce 2009