článek z časopisu Úroda 07/2006 str. 47

Lignohumát B a půdní organická hmota Přípravek Lignohumát B (LH), jeden z výrobků moderní technologie, nachází uplatnění při pěstování polních plodin jako je obilí, kukuřice, mák, kmín, len, brambory, řepka, hořčice, luskoviny, slunečnice, cukrovka, trávy na semeno. Lignohumát lze použít i při kompostování nebo rekultivaci půd. Lignohumát a jeho formy patří k nejnovější generaci huminových preparátů. Obsahuje jak vysokomolekulární, tak i nízkomolekulární část spektra a je plně rozpustný. Základní surovinou pro výrobu je dřevo, které je upravováno bezodpadovou technologií, která urychluje proces humifikace a ve výsledném produktu zachovává všechny látky, jež během procesu vznikají. Vliv přípravku na rostliny Tento pomocný rostlinný přípravek obsahuje soli huminových a fulvových kyselin, které působí velice kladně na tvorbu buněk. Účinné látky pronikají buněčnou stěnou do buňky, kde aktivují a zrychlují cytoplazmatické proudění (cyklózu). To zabezpečuje výměnu látek uvnitř buňky a mezi buňkami a prostředím. Dochází k rychlejšímu přísunu stavebních látek, buňky lépe rostou a mají pevnější buněčnou stěnu Po aplikaci se na povrchu buněčných stěn tvoří více tuků a vosků, tím se rostliny více lesknou, mají zdravější vzhled, jsou odolnější proti okolním vlivům (napadání nemocemi, vymrzání apod.). Aplikace zvyšuje také obsah účinných cenných látek (např. u brambor obsah škrobu, u bylinek obsah silic a vonných látek aj.), výnos a kvalitu sklizně, podporuje látkovou výměnu v rostlinách, v půdě váže těžké kovy a radionuklidy. Vztah Lignohumátu k organické hmotě Lignohumát B má značný vliv na rozklad organické hmoty v půdě. Působí příznivě na činnost půdních bakterií, které zrychlují rozkladné procesy a zkracují dobu rozkladu na 3 – 5 měsíců. Organická hmota se jejich vlivem mění na půdní humus, který příznivě ovlivňuje tvorbu půdních agregátů, sorpční a iontovýměnné procesy, vláhový režim, využitelnost rostlinných živin, detoxikaci škodlivých sloučenin a částečně i těžkých kovů. Humus patří k přeměněným koloidním látkám, jež jsou charakterizovány přítomností fulvokyselin, huminových a ulminových kyselin, huminy aj. Správně vytvořený humus je nezbytným činitelem při vytváření fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Působí jako tmelivo půdních částic a tím podporuje tvorbu droptovité struktury. U písčitých půd zvyšuje vododržnost a sorpční schopnost pro živiny, kdežto jílovité půdy zkypřuje a zlepšuje jejich fyzikální vlastnosti. Jako produkt humusotvorných procesů mikroorganismů charakterizuje humus také mikrobiální činnost půdy. Ta je nanejvýš důležitá pro úpravu živin na formy přijatelné rostlinami a pro koloběh živin, zvláště dusíku, fosforu a síry. Proto je nutné, aby půda byla stále a dostatečně zásobena organickou hmotou a aby její teplotně i vlhkostně příznivý stav zajišťoval intenzivní mikrobiální činnost. Při tvorbě humusu hraje důležitou roli struktura plodin (rostlin), genotyp, osevní postup, intenzita zpracování půdy, hnojení, závlaha, hustota porostu, vliv stanoviště, předplodiny, dodržování hygieny půdy při hnojení makro a mikroprvky a další. Vlivem nízké teploty nebo nízkého pH (kyselá půda) dochází ke snížené činnosti dekompozitorů a k hromadění nerozkládajícího se jemného prachu, což má za následek zpomalení až zastavení koloběhu látek v ekosystému. Obsahuje-li půda více jílovitých částic nebo jsou-li půdní póry více zaplněny vodou, je pohyb kyslíku v půdě zpomalen a vzhledem k rychlosti dýchání může být rychleji spotřebováván. Na koncentraci kyslíku v půdě závisí rozkladné procesy, které jsou zpomaleny při jeho nedostatku. Jílovité půdy, které trpí nedostatkem vzduchu, mají rovněž nízký podíl humusu. V těchto půdách velice dobře pomáhá aplikace Lignohumátu s doplněním organického hnojení (zelené hnojení, zapravováním posklizňových zbytků atd.). Organická hmota může v půdě humifikovat s zcela rozdílnou kvantitou i kvalitou. Při přeměně jetele vzniká více huminových kyselin než u kukuřice, a to více šedých než hnědých kyselin. U kukuřice vznikají spíše fulvokyseliny. Posklizňové zbytky rostlin ošetřené LH se rozkládají příznivěji.. Zlepšuje se vliv jednotlivých rostlin na biochemické pochody v půdě a schopnost celulolytické mikroflóry rozkládat celulózu. Při častém zařazování rostlin z čeledi bobovité a jim příbuzných do osevního postupu, se pozorováním ukázaly příznivě měnící se podmínky pro činnost mikroorganismů a přeměnu organických zbytků – zvýšila se úrodnost půdy. Přípravek Lignohumát má několik variant, které blíže odpovídají požadavkům jednotlivých plodin. Naše dlouholeté pokusy s jeho používáním v zemědělské výrobě nám dovolují tyto přípravky doporučit při pěstování polních, ale i zahradních plodin. Rudolf Kučera, Zdislavice